U studentů se s touto formou bydlení setkáme poměrně často, ale je to stále rozšířenější forma bydlení i u lidí, kteří sice pracují, ale platit celý nájem si nemohou dovolit, nebo je forma spolubydlení možností, jak ještě nějaké finance ušetřit.

Největším kamenem úrazu u spolubydlení může být rozdílný životní styl, pokud jste klidný typ a po příchodu z rušného zaměstnání se na vytoužený klid těšíte, můžete při výběru spolubydlícího narazit na člověka, který je naopak typ společenský, často si zve návštěvy, a dveře se u Vás tím pádem netrhnou.

Stejně tak až po určité době můžete zjistit, že Váš spolubydlící nemá zrovna vysoké „nároky“ na čistotu, ať už v koupelně, nebo mu nebude vadit hromada špinavého nádobí, takže většinou úklid bude na Vás.
Nic z toho nepoznáte na první pohled, pokud si hledáte spolubydlícího, ale je tedy předem nutné stanovit si pravidla a jasné hranice. Možným řešením, jak předejít takovým zbytečným konfliktům je, že pravidla zanesete do nájemní smlouvy.

A jak vyřešit nájemní smlouvu při spolubydlení?
–        nejideálnější je sepsat společnou podnájemní smlouvu, v některých případech se ovšem stane, že pokud Vy už v bytě nějakou dobu bydlíte, a spolubydlící se jen přistěhuje, majitel bytu bude chtít smlouvu nechat psanou jen na Vás
–        v tom případě můžete se spolubydlícím sepsat Vy podnájemní smlouvu, kde uveďte dobu pronájmu a výši nájemného, je dobré do smlouvy zanést i kauci a odpovědnost za případné škody, a právě pravidla, která předejdou výše zmiňovaným konfliktům
–        pokud si do bytu stěhujete zcela neznámého člověka, o kterém vlastně vůbec nic nevíte, můžete majitele bytu požádat o 2 nezávislé na sobě nájemní smlouvy, tím se zabezpečíte nejlépe
–       pokud si říkáte, že nastěhovat si do bytu nejlepšího přítele pro Vás bude výhrou, nemusí to tak být vždy, i v tomto případě sepište smlouvu a stanovte pravidla, právě z těchto přátelství mohou vzniknout konflikty největší.